JEMEN: ZAPOMENUTÉ POČÁTKY KÁVY

Popíjení kávy je jednou z nejoblíbenějších kratochvílí nasvětě, ale věděli jste, že za to můžeme poděkovat Jemenu? Přestože Jemen byl katalyzátorem pro vzestup kultury kávy, kterousi užíváme dnes, jeho role ve světě kávy byla během posledních staletí zapomenuta.

Jemen se stal první zemí, která komerčněpěstovala kávu od 15. století a zůstal jedinou zemí, která tak činila poněkolik následujících století.

Káva byla Jemenu představena v 15. století, kdy Arabovépřepravili sazenice kávy přes Rudé moře z oblasti Kaffa v Etiopii, kde kávovníky rostly přirozeně v divočině. Importkávovníků do Jemenu nakonec vyústil ve vývoj tzv. dědičných odrůd, například Udaini a Ismaili, ale i odrůd běžně známých, kterými jsou Typica a Bourbon.

Obecně se veří, že káva byla poprvé konzumována vEtiopii, v Jemenu byla ale vařena a zpopularizována. Přibližně kolem roku 1450 byla káva již hojně popíjena súfistickýmimystiky, jimž pomáhala vydržet vzhůru během nočních modliteb. Objev praženíkávových zrn byl revoluční, ale v Jemenu vždy byl a stále je nejoblíbenějšímzpůsobem konzumace kávy tzv. qishr, horký nápoj vyrobený zkávových slupek (také známých jako cascara)se zázvorem a skořicí.

Káva byla a nadále je pěstována vysoko v horách naterasovitých zahradách a vyživována zůstává přírodními hnojivy. Jelikož vodabyla vždy vzácná, došlo k jejímu řízení strategicky zbudovanými zavlažovacímisystémy. Kávové třešně jsou sbírány ručně a poté zpracovány.

Nejranější metodou zpracování kávy bylopřírodní zpracování (také známé jako suché zpracování), to přetrvalo v Jemenunepozměněné dodnes.

Při této metodě se kávové třešně rozloží na plochévenkovní povrchy, kde se suší na slunci a musí se často ručně obracet, aby sezajistilo rovnoměrné vysušení kávových zrn před vyloupáním.

Káva se rychle stala senzací a velmi žádanou komoditounejen v Jemenu, ale i v dalších částech světa. Jakmile Jemen kávu popularizovala stal se jejím světovým zdrojem, dal vzniknout názvu kávy druhu Arabica.Káva byla vyvážena z hlavních přístavů, jako jsou Al Mokha, Aden a Hodeidah, které byly nedílnou součástíspojení východu a západu. Vzhledem k tomu, že byl Al Mokha nejznámější přístav, spojil se jeho název s kávou apozději ovlivnil vznik pojmů s kávou souvisejících, jako jsou mocha,moka a mokka. V 16. století bylakáva rozšířena do dalších částí Blízkého východu, Turecka a Persie, a poté jipředstavili Evropě Osmani. Po dvěstaletí veškerá konzumovaná káva pocházela z Jemenu.

V 17. století byla surová kávová semena odrůdy Typica propašována z Jemenu do Indie,odkud se semena kávy dostala na Jávu a Cejlon prostřednictvím NizozemskéVýchodoindické společnosti. Odrůda Typicase rozlišuje od roku 1706, kdy byla izolována a převezena jediná kávovárostlina z Jávy do Amsterdamu. Po podepsání Utrechtského míru v roce 1713mezi Nizozemím a Francií starosta Amsterdamu daroval francouzskému králiLudvíkovi XIV. rostlinu kávy. Nedlouho poté rostlina vyplodila semena aNizozemci i Francouzi začali pěstovat kávu v koloniální Americe. Linie Typiky nyní zahrnuje slavné odrůdy jako Maragogype a Blue Mountain.

V 17. století se rovněž odlišila odrůda Bourbon, kdyžFrancouzi dopravili její semena z Jemenu na francouzský koloniální ostrovBourbon, dnes Réunion. Až do poloviny 19. století setrvala káva na ostrově,následně však byla rozšířena do dalších částí Afriky a Ameriky. V linii Bourbon nyní najdeme odrůdy jako Caturra a Pacas.

Diverzifikací kávy a jejím rozptýlením z jemenskýchpřístavů prakticky do celého světa začaly být pozapomínány její jemenskékořeny. Humanitární krize, jimiž bylo vypuknutí cholery v Jemenu a několikobčanských válek, jejichž počátek sahá již do šedesátých let minulého století,a které trvají do současnosti, vytvořily překážky v produkci jemenské kávy.Ačkoli produkce jemenské kávy zažila v roce 1980 oživení, brzy ji přerušilaobčanská válka, která nadále ohrožuje bezpečnost civilistů, narušuje přístup kpitné vodě a elektřině, čímž také mimo jiné komplikuje přepravu kávy v zemi ijejí vývoz.

Další problém pro jemenský kávový průmyslpředstavuje nekončící bitva proti khatu,tržní plodině a stimulační droze, která zabírá více než 40 % jemenské zemědělské půdy avyčerpává vodní zdroje. Vzhledem k tomu, že khatje návykové narkotikum užívané mnohými, jeho pěstování přináší vysoké zisky amístními farmáři může být považováno za výnosnou zemědělskou strategii.Obzvláště když průměrná sklizeň kávy pro jednoho jemenského pěstitele činí cca500 gramů až 50 kilogramů.

Pěstování kávy v Jemenu a její spotřeba byly nejenpříčinou jejího rozšíření a celkového dopadu, který měla káva na společnost postaletí, ale také předlohou pro mnoho dalších oblastí, kde se káva dnespěstuje.

Přestože světlo reflektorů zesláblo ajeho jméno bylo zapomenuto, Jemen zůstává modelem udržování tradice a kvality anadále produkuje nejúžasnější kávu na světě.